Bolesti zad

Bolesti

Mnoho lidí se v každodenním životě potýká s bolavými zády. Bolesti zad se mohou vyskytovat v různých oblastech zad. Většinou jde o nespecifické bolesti a obtíže po dvou až čtyřech týdnech zcela vymizí nebo alespoň znatelně ustoupí. U více než poloviny postižených se však bolesti zad vracejí. O chronické bolesti zad hovoříme tehdy, když příznaky trvají déle než 12 týdnů.

Bolesti zad mohou mít organické i psychické příčiny. Odborníci předpokládají, že mezi nespecifické organické příčiny patří natažení svalů. Špatné držení těla nebo nedostatek pohybu často vedou k bolestivému natažení svalů. Bolesti zad můžete zmírnit nebo jim předcházet dostatečným pohybem, správným držením těla a pohybovými vzorci, které šetří záda.

Nesprávné zatěžování páteře může mít celou řadu příčin. Patří mezi ně například natažení slabých zádových svalů v důsledku přetěžování nebo nerovnováhy mezi různými svalovými skupinami. Posilujte proto nejen zádové svaly, ale také svaly pánevního dna, břišní svaly a svaly bránice. V některých případech se však za bolavými zády skrývají i nemoci. Bolestmi zad trpí například pacienti s vyhřezlou ploténkou nebo se zúžením páteřního kanálu. Bolavá záda může způsobovat také artróza, osteoporóza, poranění obratlů, záněty a mnoho dalších onemocnění. Pečlivá diagnóza je důležitá pro výběr správné terapie. Léčba přitom závisí na příčinách a závažnosti bolesti zad.

Další bolesti a komplikace související se svaly a klouby

Kontuze

Kontuze je způsobena náhlým a tupým působením síly. Například tupý úder, kopnutí nebo pád mohou poškodit nejmenší cévy pod kůží. V důsledku toho prosakuje krev do okolní tkáně a způsobuje její otok. Postižené místo bolí a krevní výron může vést k zmodrání kůže. V...

Bolest svalů

Bolesti svalů jsou často následkem natažení či poranění svalů, svalových křečí nebo svalové horečky. Nejčastěji se bolesti svalů vyskytují v ramenou, na zádech nebo v šíji. Bolavé svaly můžete vnímat nejen lokálně, ale i v celém těle. Například bolesti končetin se...

Bolesti ramen a šíje

Bolesti ramen a šíje bývají způsobeny přetíženými a nataženými svaly v oblasti zad, šíje a ramen. Potíže mohou vyvolat také problémy s držením těla způsobené například prací na počítači, těžkou fyzickou prací nebo stresem. Bolesti šíje v důsledku natažení obvykle samy...

Svalová horečka

Svalová horečka je jedním z nejčastějších sportovních zranění. Velmi často vzniká po nezvyklé nebo obzvlášť namáhavé sportovní aktivitě. Ke svalové horečce však mohou vést i jiné fyzické aktivity, a dokonce i křeče. Riziko svalové horečky snižují různá preventivní...

Bolesti při ischiasu

Bolesti při ischiasu souvisí se sedacím nervem, což je nejdelší nerv v lidském těle. Přenáší všechny povely a vjemy mezi svaly nohou a mozkem. Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů, které vycházejí z míchy přibližně v úrovni kyčlí. Odtud jde nerv přes...

Natažení svalů

Lidské tělo má více než 650 svalů. Svaly se stahují a uvolňují, a umožňují tak chod různých funkcí uvnitř těla, jakož i pohyby kostry. Neustálé střídání napětí a uvolnění vede k optimálnímu zásobování svalů energií. U lidí, kteří dlouho sedí nebo stojí, zůstávají...

Ischias (lumbago, ústřel)

Stačí jeden chybný pohyb a najednou pocítíte ostrou a bodavou bolest v dolní části zad. Bolest v kříži může být tak silná, že sotva dokážete stát vzpřímeně. Důvodem ústřelu bývá zpravidla natažení svalů, jejich natržení nebo zablokování kloubu v bederní páteři....

Svalové křeče

Běžné svalové křeče se objevují bez identifikovatelné příčiny. Problémům se sedacím nervem můžete předejít tím, že se vyhnete dlouhodobému nebo nesprávnému sezení. Křeče se nejčastěji vyskytují ve svalech lýtka nebo klenby nohy. Těmito svalovými křečemi trpí asi...

Pohmožděniny

Typicky jsou pohmožděniny způsoben neopatrností nebo nehodami. Vzhledem k běžnému užívání rukou v každodenním životě se často vyskytují pohmožděniny a otoky na rukou a prstech. Poškození tkáně pod kůží a v orgánech při zhmoždění vede k praskání cév a úniku krve do...

Zahřátí nebo uvolnění svalů

Před sportovním výkonem nebo fyzickou námahou je důležité tělo na zátěž připravit. Tělo potřebuje alespoň pět minut na to, aby se přeorientovalo z klidového stavu na zátěžovou situaci. Chcete-li pomalu rozproudit krevní oběh, můžete se zahřát například lehkým...